Přátelství bez hranic 2015

Naše škola našla díky účasti v projektu Záložka do knihy partnerskou školu ve slovenské Zubrohlavě. Slovo dalo slovo a společně se slovenskými kolegyněmi jsme se dohodli, že bychom se rádi vzájemně navštěvovali a vyměňovali si zkušenosti. Podali jsme proto žádost do dotačního programu Plzeňského kraje nazvaného Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti mládeže a spolufinancování mezinárodních studijních programů. Plzeňský kraj podpořil náš projekt „Přátelství bez hranic – Priateľstvo bez hraníc“ částkou 20.000,- Kč, již jsme využili na pětidenní pobyt 20 žáků školy na Slovensku. O své postřehy ze zájezdu se podělila žákyně 8. třídy Martina Komárková:

Od školy jsme odjížděli autobusem ve 350 ráno do Plzně, kde na nás čekal vlak. Nastoupili jsme a hodinu jeli do Prahy. Hodiny rychle běžely a my nastupovali do dalšího vlaku, který nás odvezl na Slovensko, do Ružomberku. Ve vlaku jsme hráli různé hry, smáli se,… Po celou dobu jízdy se o nás starala skvělá obsluha.

V půl páté odpoledne jsme autobusem dorazili na Ranč u Edyho. Zvenku vypadala ubytovna velmi pěkně a vevnitř ještě líp. Rozdělili jsme se do skupinek po čtyřech. Ubytovali jsme se a šli si zahrát na recepci kulečník. V šest hodin nás čekala večeře, která nás velmi nadchla. Po večeři jsme se šli projít po ranči. Byla tma a my se vydali po lesní pěšince až k přehradě. Na zpáteční cestě jsme se zadívali přes plot na lamu a pštrosa.

Vrátili jsme se na ubytovnu a v tu chvíli někdo vykřikl, že před balkonem jsou koně. Šli jsme se podívat a – byli tam! Chtěli nám sníst paní ředitelku, ale nepodařilo se. Vrátili jsme se na pokoje, v deset hodin jsme měli večerku a šli na kutě.

Druhý den jsme navštívili partnerskou školu v Zubrohlavě, skamarádili jsme se se Sabinou, Verčou, Emou, Julčou, Dominikou,… Vyráběli jsme různé výrobky a v tělocvičně hráli floorball. Ve dvanáct hodin jsme šli do velmi malé jídelny, ve které jsme spořádali oběd tak rychle, jako kdybychom nejedli týdny. Pak jsme se sešli v učebně, kde jsme hráli hru Čech versus Slovák. Byla to paráda. Rozloučili jsme se a vydali se navštívit město Námestovo, kde jsme dostali hodinu rozchod. Mohli jsme zajít do různých obchodů, v nichž jsme si nakoupili dárky k Vánocům. Po nakupování jsme se vrátili na ubytovnu, kde jsme dobře povečeřeli, chvilku si popovídali, a jak hodiny rychle běžely, museli jsme brzy na kutě.

Třetí den jsme se vydali na Oravský hrad, doprovázela nás 6. třída ze Zubrohlavy. Přijeli jsme na místo a ujala se nás velmi milá paní, která nás doprovázela po celou dobu na hradě. Vyprávěla nám různé historie o obraně hradu. Když prohlídka skončila, vyrazili jsme ještě na zajímavé místo, kam chodí rodiny z Námestova s dětmi. Šli jsme kousek pěšky (asi jako od naší školy na přimdský hrad) a už z dálky jsme viděli sochu z Ria. Prohlédli jsme si celé místo a šli zpět dolů k autobusu. Autobus nás odvezl na ubytovnu, kde jsme se rozloučili s naším doprovodem. Večeře ještě nebyla přichystaná, tak jsme si povídali, hráli ping pong a kulečník. Po večeři se pár jedinců vydalo s paní ředitelkou do obchodu Billa, zpět se vraceli přes pole. Tím pro nás den skončil.

Čtvrtý den, na který se většina těšila už od začátku, nás čekal výlet do aquaparku v Dolnom Kubíne. Tentokrát nás doprovázela 8. a 9. třída. V bazénu byly dva tobogány v úplné tmě, jedna skluzavka, dvě vířivky a velký vír uprostřed bazénu. Měli jsme se moc fajn a nikdo by neřekl, že ty tři hodiny utekly jako voda a my nastupovali do autobusu. Jeli jsme až k ubytovně, kde jsme se rozloučili, popřáli si hodně štěstí a vyměnili facebookové profily. Navečeřeli jsme se a užívali si poslední den na ubytovně.

V pátek ráno jsme se vzbudili, nasnídali a jeli autobusem na nádraží, kde jsme čekali na vlak. Vlak přijel s menším zpožděním, nastoupili jsme a vydali se do Prahy. V Praze jsme přestoupili na Vlak do Plzně. Jeli jsme přibližně hodinu. V Plzni na nás čekal autobus, který nás dopravil zpátky na Přimdu. Přijeli jsme ve 2015.

Myslím si, že se výlet na Slovensko velmi povedl. Všechno byla prima a užívali jsme si týden odpočinku. Vzpomínáme na kamarády z naší partnerské školy a těšíme se, až nás příští rok navštíví oni.